Bývalý elitní policista nabídl příběh z vyšetřování vraždy, za kterou Šolc dostal 11 let vězení

Martin Šolc, kterého jsme naposledy viděli v boji v březnu 2019, kdy na turnaji XFN 17 na body porazil Ostrowskiho, měl v MMA komunitě pověst tvrdého bijce, který má v rukách obrovskou sílu, o čemž svědčí i statistika, kdy 8 z 11 výher získal před limitem via KO/TKO. O Martinovi se však rovněž vědělo, že byl hodně dlouho ve výkonu trestu. Právě o jeho případu, respektive o jeho vyšetřování, se nyní na svém FB profilu rozpovídal bývalý elitní policista a člen pražského oddělení vražd Roman Pavlík.

Promotér Novotný vysvětluje, jak se Mikulášek „vykartoval“ z OKTAGONu

„Ahoj přátelé a kamarádi… Opět mě prostřednictvím messengeru několik z Vás “po kolikáté už“ požádalo, abych napsal nějaký zajímavý případ vraždy, kdy byl pachatel námi obviněn bez přímých důkazů, obžalován a následně odsouzen. Vzpomněl jsem si, že takový případ jsem popsal ve své vzpomínce na svém FCB profilu již v roce 2021 a byl to vlastně takový případ typického „manželského trojúhelníku“, který se stal několik měsíců po mém nástupu na „pražskou mordpartu“ do týmu mjr. ŠTOČKA na kterém jsem pracoval se svým parťákem mjr. MUCHOU.

Druhý týden v květnu 2000 jsem měl se svým parťákem mjr. MUCHOU dosah, což znamenalo, že jsem měl u sebe “dosahový mobilní telefon“ se služebním vozidlem a byl připraven takzvaně 7/24 „celý týden 24 hodin“ připraven vyjet za „pražskou mordpartu“ na místo nálezu mrtvoly, kde bylo podezření, že smrt nebyla přirozená a k smrti mohlo dojít nebo došlo za účasti jiné osoby.

V noci z 11. na 12. května 2000, došlo na Praze 10 v ulici Krymská k vraždě Milana STEINLAUFA a já byl se svým parťákem mjr. MUCHOU operačním důstojníkem Správy hl.m.Prahy vyslán na místo činu. Po příjezdu na místo činu zde již pracovala „Stálá výjezdová skupina – SVS“ Služby kriminální policie a vyšetřování tehdejší Správy hl.m.Prahy. Spojili jsme se s vedoucím SVS abychom získali základní doposud zjištěné informace k případu. Byli jsme informováni , že na poškozeného Milana STEINLAUFA, který se chystal otevřít své motorové vozidlo zaútočil střelnou zbraní neznámý pachatel v černém oblečení, který několikrát vystřelil ze vzdálenosti asi 2m a poté utekl po schodech z ulice Krymská do ulice Francouzská. Policejního psovoda služební pes dovedl ve směru útěku, tedy po schodech do ulice Francouzská a asi po 30m směrem k ulici Moskevská stopu ztratil. Byl tedy předpoklad, že zde pachatel nasedl do přistaveného motorového vozidla a z místa po spáchání vraždy odjel. K poškozenému STEINLAUFOVI se hned seběhlo několik lidí z asi 50m vzdáleného baru na rohu ulice, kteří vše viděli a snažili se mu poskytnout první pomoc. Jeho poslední slova prý byly „zavolejte mojí ženu“. Vraždu tak vidělo několik svědků i z oken domů, kteří se po prvních výstřelech „vyložili“ v oknech a koukali co se děje, takže viděli i útěk pachatele z místa činu.

Zavražděný Milan STEINLAUF ležel na silnici v ulici Krymská asi 3m od svého motorového vozidla, v zavřené ruce měl klíčky od svého vozidla a u sebe měl peněženku s finanční hotovostí a doklady, takže loupežný motiv vraždy jsme vyloučili hned na místě činu. Zavražděný bydlel v ulici Krymská v asi 30m vzdáleném starém činžovním domě. Vyrozumění o tom co se stalo doposud nebylo provedeno, takže jsem tuto smutnou zprávu šel říci manželce s mjr. MUCHOU. Reakce manželky nás oba překvapila, žádná emoce nad ztrátou manžela, ale mohla to být i stresová reakce. Vytěžením manželky zavražděného jsme se dozvěděli, že manžel byl podnikatel a vlastnil bar na Praze 9-Vysočany. Když se chystali spát, někdo volal na pevnou telefonní linku v bytě, že v jeho podniku je buď opilá nebo zfetovaná servírka, a aby si jí přijel uklidnit. Milan se tedy po tomto telefonátu oblékl a z bytu odešel. Více prý neví. Na náš dotaz, zda její manžel neměl s někým nějaké rozpory, nebo jestli mu někdo nevyhrožoval uvedla, že neví, protože se předchozího dne, tedy 11.května vrátila ze zdravotnického zařízení, kde se podrobila chirurgickému zákroku. Při odchodu jsme na nás předali telefonický kontakt, popřáli upřímnou soustrast a že se ozveme.

Předběžným “vytěžením“ svědků na místě činu jsme se dozvěděli, že pachatel byl mladšího vzhledu ve věku 25 až 30 let, vysoký asi 175-185cm, popis oblečení a směr útěku, který jsem již výše uvedl. Několik svědků uvedlo, že se jim zdálo, že se po výstřelech pachatel nad ležícím Milanem STEINLAUFEM naklonil jakoby mu něco říkal. Poté utekl, ale takovým zvláštním během.

V průběhu vyšetřování jsme šetřením k osobě zavražděného Milana STEINLAUFA zjistili, že se jednalo o netrestanou osobu bez záznamů v policejních evidencích, neměl žádné problémy spojené s jeho podnikáním a s nikým nevedl žádný spor, takže z našeho pohledu se jednalo o bezproblémového občana, otce a podnikatele. Výslechem matky zavražděného Milana STEINLAUFA v Říčanech u Prahy jsme zjistili, že měl poslední rok problém s manželkou, která si našla mladšího milence. Její zavražděný syn Milan měl dostatek finančních prostředků, takže jeho manželka nemusela nikde pracovat. Obrážela různé obchody s luxusním zbožím, bary, diskotéky a kosmetické salóny. Dozvěděli jsme se, že jejím posledním počinem bylo provedení plastické operace jejích ňader, kterou zaplatil, protože mu Irena zalhala, že musí na gynekologickou operaci. Když se vrátila domů 11.května 2000, svému manželovi STEINLAUFOVI se přiznala, že si nechala dělat plastiku prsou a gynekologickou operaci si vymyslela, protože by jí její manžel nezaplatil, k čemuž se mu přiznala. Její syn Milan se naštval až tak, že se s tím svěřil v telefonátu své matce.

Prováděli jsme tedy šetření k potvrzení výpovědi manželky STEINLAUFOVÉ, kterou nám učinila bezprostředně po vraždě. Výpisem hovorů z bytové telefonní stanice jsme zjistili, že skutečně někdo volal z mobilního telefonního čísla z anonymní neregistrované TWIST karty, která byla zakoupena a zprovozněna 11.5.2000, tedy v ten samý den, kdy se stala vražda, ale k tomu se dostanu později. Bylo jisté, že neznámý pachatel vylákal smyšleným telefonátem Milana STEINLAUFA z místa trvalého bydliště, počkal si na něho u jeho vozidla a poté jej celkem 8 výstřely z pistole usmrtil, tedy do své oběti vystřílel celý zásobník. Dále jsme šetřením zjistili, že jeho manželka STEINLAUFOVÁ skutečně udržuje milostný poměr s již trestaným Martinem ŠOLCEM, i když tuto skutečnost vehementně popírala s tím, že s Martinem jsou pouze kamarádi a milenecký vztah kategoricky odmítala. Martin ŠOLC ve své prvotní výpovědi uvedl, že se STEINLAUFOVOU má jen kamarádský vztah a na dobu, kdy byla spáchána vražda na manželovi své kamarádky Milanu STEINLAUFOVI má “betonové“ alibi, protože byl v práci na Praze 5- Smíchov v baru „U Boba“, zavražděného Milana STEINLAUFA vůbec nezná a kdo ho mohl zavraždit neví. Oběma jsme nevěřili ani slovo a pro jistou jsme nasadili operativní techniku se souhlasem Obvodního soudu pro Prahu 10. Zjistili jsme, že mezi STEINLAUFOVOU a ŠOLCEM je skutečně milenecký poměr i podle “vrkání“ při svých telefonických hovorech, které probíhaly několikrát denně. Společně se jezdili koupat do Mlékojed u Mělníka, chodili do kina a různých barů v centru Prahy a vůbec se STEINLAUFOVÁ nechovala jako „truchlící“ manželka. Dokonce společně plánovali svojí budoucnost a po ukončeném dědickém řízení i prodej majetku.

Šetřením k osobě Martina ŠOLCE a jeho výslechem jsme zjistili, že tento je již 2x trestaný a pracuje u bezpečnostní agentury jako „vyhazovač“ v baru „U Boba“ na ulici Plzeňská na Praze 5. V inkriminovanou noc, kdy došlo ke spáchání vraždy Milana STEINLAUFA měl skutečně noční službu a dokonce byl v nočních hodinách “v době vraždy“ napaden nějakým taxikářem, byla tam hlídka policie a někde to musí být zaznamenáno, minimálně na tísňové lince 158. Neustále se odvolával na tuto skutečnost. Víme jak to chodí a nepozdávalo se nám to, takže jsme se na jeho alibi podívali trochu zblízka. Zajistili jsme si zvukovou nahrávku z operačního střediska, a už samotný telefonát nezněl zrovna přesvědčivě. Zjistil jsem si, kdy ŠOLC nemá službu a kdy tam bude stejná barmanka jako na noční z 11. na 12.května 2000, tedy kdy došlo k vraždě STEINLAUFA. Přiznávám, že tuto informaci jsem vylákal jistou lstí od jiné barmanky, když jsem tam byl na pivu, abych okoukl prostředí. Když tam tedy „byla“ tato barmanka jako v inkriminovanou noc když došlo k vraždě, dorazil jsem do baru „U Boba“ krátce před půlnocí, abych si udělal obrázek jak to zde přibližně vypadalo v době, kdy došlo k vraždě STEINLAUFA v ulici Krymská na Praze 10. Bylo zde asi 5 hostů, z niž tři v klidu popíjeli pivo u stolu a o něčem klábosili a dva hosté popíjeli pivo a hráli automaty. Z WC jsem zavolal operačního důstojníka Policie České republiky Správy hl.m.Prahy s tím, aby do baru „U Boba“ přijela hlídka policie a provedla „perlustraci“ kontrolu OP všech hostů včetně barmanky a po tomto aby poodjeli do vedlejší ulice a počkali 5 minut, že si pro vyplněné kontrolní lístky přijdu. Stalo se a i já jsem byl perlustrován, protože policejní hlídka nevěděla kdo z přítomných je “operativec z mordparty“. Když kontrola skončila, dopil jsem pivo a odešel na místo, kde čekala policejní hlídka. Touto perlustrací jsem získal nacionále důležité svědkyně, která mohla bud potvrdit nebo vyvrátit alibi o přítomnosti Martina ŠOLCE v baru po celou noc. Druhý den jsem odpoledne navštívil tuto barmanku v místě trvalého bydliště na Praze 3. Po otevření dveří se začala smát, že si myslela že jsem od policie. Zeptala se, proč jsem jí nepředvolal k výslechu na policejní služebnu, tak jsem jí vysvětlil, že zatím nejde přímo o výslech, ale o takové prvotní “vytěžení“ a že její domácí prostředí volím proto, aby se nebála a povídala si se mnou uvolněně.

Jejím „vytěžením“ jsem zjistil, že Martin ŠOLC měl skutečně z 11. na 12.května 2020 noční službu, ale zaujalo jí, že od nástupu do služby měl několik telefonátů a hodně psal SMS. „Výpisem z mobilního telefonu Ireny STEINLAUFOVÉ jsme zjistili, že si v průběhu večera 3x až 5x volali a vyměnili si mezi sebou více jak 15 SMS“. Před půlnocí Martin ŠOLC požádal barmanku, zda to v baru zvládne sama, že si musí něco zařídit a že za hodinku bude zpátky. Barmanka souhlasila, v baru prý bylo do 10 hostů, štamgastů a klid. Martin prý odjel a skutečně se asi po hodině vrátil. Byl prý rozrušený a když se ho ptala co se stalo, tak jí řekl, že měl dopravní nehodu, nikomu se nic nestalo a z místa nehody ujel. Všimla si, že z jiného telefonu než z kterého telefonoval a psal SMS zprávy ten večer po nástupu do služby, který měl u sebe někam volal a po chvíli přijel taxikář, kterého znala od vidění. Společně se Martin ŠOLC s taxikářem domlouvali na poskytnutém alibi, řekl mu, že měl malou dopravní nehodu, z místa ujel a nikdo ho neviděl, ale co kdyby… tak potřebuje „policejní neprůstřelné alibi“. Taxikáři se do toho moc nechtělo, ale za finanční úhradu se domluvili. Martin ŠOLC prý zavolá na linku tísňového volání, že byl napaden taxikářem který mu při tomto roztrhl tričko a aby na místo přijela hlídka policie. Hlídka tedy přijela do baru „U Boba“ a zde řešila údajnou potyčku s tím, že konflikt řešili domluvou, taxikář na místě zaplatil ŠOLCOVI úhradu za roztržené tričko asi 200,-Kč, které od ŠOLCE dostal před příjezdem policejní hlídky. Čas napadení napasoval na inkriminovanou dobu, kdy byl zastřelen Milan STEINLAUF v několik kilometrů vzdálené ulici Krymská na Praze 10. Kdyby se ptali, proč volal pomalu 2 hodiny po napadení tak ŠOLC měl připravenou „legendu“, že taxikář odešel a odjel, ale teď se do baru vrátil zpět. Požádal jsem barmanku, aby o tomto s nikým nehovořila, zejména ne před ŠOLCEM ani taxikářem, kdyby se v baru objevil, což přislíbila. Asi jsem se jí líbil, pozvala mě, abych k ní někdy zase přijel na kávu nebo bychom mohli jít spolu na pivo, přislíbil jsem jí to až vyřeším případ. Neřekl jsem jí, že vyšetřuji vraždu aby se nebála. To se dozvěděla až později na výslechu u vyšetřovatele. Slib jsem později po uzavření případu splnil a spolu jsme si v jednom žižkovském baru dali do trumpety.

Dále jsme výpisem hovorů z anonymní telefonní karty TWIST, z jejíhož čísla byl telefonátem vylákán Milan STEINLAUF zjistili, že z tohoto čísla bylo po vraždě Milana STEINLAUFA voláno na telefonní číslo, které patřilo právě tomu taxikáři, o kterém mluvila barmanka a který poskytoval alibi ŠOLCOVI. Pouze po těchto dvou provedených hovorech byla karta deaktivována, už se nikdy nepřihlásila do sítě a to ani IMEI telefonu do kterého byla karta vložena. Pachatel se telefonu i s telefonním číslem zbavil.

Taxikáře jsme ztotožnili a zadrželi v místě trvalého bydliště. Když jsme ho odvezli na 1.oddělení v Kongresové do naší kanceláře a prováděl jeho předběžný výslech, tvrdil to, na čem se se ŠOLCEM domluvil, popsal napadení v baru „U Boba“ v noci z 11. na 12.května 2000. Podivoval se, proč se o takovou „lapálii“ zajímá kriminálka. Když výslech skončil, požádal jsem ho, aby se mnou šel ke dveřím a aby nahlas přečetl, co je napsáno na samolepce nalepené na dveřích. Zde bylo napsáno „Oddělení vražd a pod tím mjr. MUCHA a por. PAVLÍK. Taxikář polkl na sucho a bylo vidět, že zavrávoral, znejistěl a celý se rozklepal. Když jsem se vrátil k psacímu stroji a on se posadil na výslechovou židli, řekl jsem mu, že nám nemusí mazat „med kolem huby“, že víme jak to bylo. Řekl jsem mu, že my rozhodně neřešíme nějaké roztržené tričko nebo dopravní nehodu. Při tomto jsem vyndal Protokol o zadržení osoby s tím, že bude omezen na osobní svobodě, bude předán vyšetřovateli a ten rozhodne o trestně právní kvalifikaci v případu vraždy Milana STEINLAUFA a o jeho dalším osudu, ale že nějaký rok neuvidí manželku a své děti, s tím ať počítá. Po tomto mém sdělení tento taxikář vyletěl ze židle jako čertík z krabičky. Rozčiloval se a nadával ŠOLCOVI, že se nenechá za pár korun které dostal zatáhnout do takového průseru a prosil, aby co doposud v kanceláři vypověděl bylo zapomenuto, dosavadní protokol byl roztrhán a že chce vypovídat znovu a říci pravdu. Umožnili jsme mu to a v podstatě potvrdil výpověď barmanky včetně toho, že mu z “nám zájmového čísla“, kterým byl zavražděný Milan STEINLAUF telefonátem vylákán z bydliště volal Martin ŠOLC. Doporučili jsme mu, aby nekontaktoval ŠOLCE a kdyby ho on vyhledal sám a to ať telefonicky nebo osobně na jeho “štaflu“ na Andělu, ať s ním vůbec nemluví, že se to dozvíme a ví, co by ho čekalo.

Během dvou nebo tří dnů se sám tento taxikář ozval s tím, že ho kontaktoval na “štaflu“ Anděl Martin ŠOLC s tím, že platí co si domluvili, že se o to zajímá kriminálka, a že bude chtít jeho výslech. Taxikář měl mlčet a trvat na tom, na čem se domluvili a že mu později ještě dá nějakou finanční odměnu za jeho svědectví. Poté taxikář raději ze “štaflu“ odjel jakoby na “rito“, aby s ním nemusel mluvit a nechoval se podezřele, že už na výslechu byl nebo se nepodřekl. Řekl jsem mu, že o jeho kontaktu s Martinem ŠOLCEM víme a jen jsem čekal, až se ozve sám a jestli mu můžeme věřit, že nás zase netahá za nos. Samozřejmě jsem „blafoval“, ale alespoň si taxikář mohl myslet, že je pod našima očima a nejsme žádný ořezávátka.

Šetřením jsme zjistili, že v inkriminované době nebyla nahlášena žádná dopravní nehoda, kterou by způsobil neznámý pachatel a který by po nehodě ujel jak uváděl jako důvod alibi Martin ŠOLC a ani neměl poškozené auto jak tvrdil. Martina ŠOLCE jsme dne 13. 7. 2000 zadrželi a předali vyšetřovateli, který mu sdělil obvinění ze spáchání trestného činu vraždy Milana STEINLAUFA a navrhl uvalení vyšetřovací vazby, což jak dozorující státní zástupce, tak i vazební soud akceptoval. Samozřejmě se na případu dále pracovalo, probíhalo sbírání důkazů a výslechy svědků nejen z místa činu vraždy a mohl bych pokračovat. Také jsme pracovali na časovém snímku, nelogická byla pozdější obhajoba, že jel s lahví vína k STEINLAUFOVÉ, která mu údajně říkala, ať přijede večer, že mu ukáže prsa po plastické operaci, že manžel nebude doma. Když doma byl, ven ho dostal pouze smyšlený telefonát vraha, tedy ŠOLCE. Zcela nelogicky znělo i tvrzení, že koupil láhev vína a jel k Ireně STEINLAUFOVÉ na návštěvu, když měl noční službu v baru „U Boba“ na Praze 5, kde řekl, že se vrátí za 1 hodinu. Jízda vozidlem v této noční době trvala při vyšetřovacích pokusech 15 až 20 minut, což odpovídalo tomu, že přijel na místo činu do ulice Krymská, zavolal Milanu STEINLAUFOVI smyšlený telefonát, vyčkal až se oblékne a půjde ke svému vozidlu, provedl vraždu, utekl z místa činu a vrátil zpět do baru „U Boba“, takže návštěva s lahví vína byla smyšlená a nelogická, navíc, když do ulice Krymská přijel vlastním vozidlem. Jak dlouho by mohla trvat jeho návštěva, 15 – 20 minut??? Toto byl čas do kterého se musel vejít, aby vykonal vraždu, utekl z místa činu vraždy a do 1 hodiny se vrátil na své pracoviště v baru „U Boba“ jak slíbil barmance. Později jsme vykonali i rekognici, ne rekonstrukci. Tato rekognice se týkala “znovupoznání“ od svědků, kdy obviněný Martin ŠOLC byl převezen na místo činu s tím, aby běžel z místa kde byla vražda provedena ulicí Krymská ke schodům do ulice Francouzská, tedy stejnou trasu jakou běžel pachatel po vykonání vraždy Milana STEINLAUFA dle výpovědí svědků i dle policejního psa, který byl nasazen v průběhu ohledání místa činu jak jsem již psal. Tento vyšetřovací pokus – rekognice byla provedena za stejných podmínek, tedy v inkriminovaný čas v nočních hodinách a jen za pouličního osvětlení. Ani tato rekognice nevyšla pro obviněného Martina ŠOLCE v mnoha případech příznivě.

Popravdě jsme očekávali, že Martin ŠOLC “pustí“ i svojí milenku STEINLAUFOVOU, že o připravované vraždě věděla a že jí po něm vlastně “požadovala“, protože je pro nás nepředstavitelné, aby o tom co se stane nevěděla. Už její první reakce v noci z 11. na 12. 5. 2000, kdy jsme jí oznámili co se stalo, jak jsem výše psal. Martin ŠOLC jí “nepustil“, ani když se s ním po soudu rozešla, ne proto, že zavraždil jejího manžela, ale proto, že stráví několik let ve vězení. Samozřejmě znám jméno barmanky baru “U Boba“ i taxikáře, ale nevidím žádný důvod je zveřejnit.

Po ukončení vyšetřování byla na Martina ŠOLCE podána obžaloba. Jaký byl průběh soudního přelíčení a jaký trest Martin ŠOLC “vyfasoval“ si můžete přečíst v odkazech příspěvku (1 / 2 / 3). Co mě překvapilo… Ve vězení Martin ŠOLC zmužněl a asi na sobě hodně pracoval, když se dostal kam se dostal.“

Úvodní foto via Roman Pavlík FB / Czechfighters