To si dělají srandu? Chtějí ho zabít? UFC Fergusonovi potvrdilo bitvu s hvězdičkou

Nedávný turnaj UFC 291 nabídl i návrat bývalého prozatímního šampiona lehké váhy Tonyho Fergusona, který měl šanci se vrátit na vítěznou vlnu. V souboji s Greenem sice hodně vydržel, ale bohužel se znovu ukázalo, že už je jen stínem toho borce, který v minulosti doslova děsil své soupeře. Sám El Cucuy si však ze smolné série 6 proher v řadě evidentně nic nedělá a tak kývl na další zápas, který na první pohled jasně působí tak, že se vedení UFC rozhodlo, že bývalou hvězdu doslova obětuje nové hvězdě, která je na vzestupu.

Pohled do propasti a obří ledový vodopád! Procházka je zkrátka jediný svého druhu

UFC ředitel v týdnu potvrdil celou řadu titulových duelů, mezi kterými byl i souboj Procházka vs Pereira, na který dojde 11.11. na turnaji UFC 295 v New Yorku. Dočkali jsme se však i taháků prosincové akce UFC 296, kterými jsou souboje Edwards vs Covington s Pantoja vs Royval 2. Právě prosincová karta dostala i další zápas, který asi vyvolá hodně vášnivé diskuze.

White totiž potvrdil, že dostaneme souboj Ferguson vs Pimblett, což se na první pohled zdá jako jasná oběť pro Paddyho, která připomíná souboj Chimaev vs Diaz, který byl rovněž koncipovaný tak, aby nová hvězda zničila tu starou a získala tak další velký hype. 

Pimblett je samozřejmě hodně přeceňovaný, ale to nic nemění na tom, že jde o kvalitního bojovníka, což už se bohužel o Fergusonovi říct nedá. Ano, hodně vydrží, ale to je bohužel jedna z posledních kvalit, které si ještě Tony uchoval. V posledních dvou zápasech mu dokázali dominovat a nakonec ho ukončit Diaz a Green, kteří jsou sice rovněž kvalitní, ale rozhodně už dlouho nepatří mezi špičku, kterou Tony v minulosti ničil.

Tony má samozřejmě šanci přetrhnout sérii 6 proher a získat cenný skalp v podobě hvězdičky, kterou si UFC postupně buduje, ale je to bohužel méně pravděpodobné. Na straně Pimbletta je totiž věk, rychlost a pohyblivost, což jsou kvality, které už El Cucuy bohužel nějakou dobu postrádá a v blízké době se na tom asi nic nezmění.

Tony dostal silný vzkaz od bývalého soupeře 

„Musíš se na sebe pořádně podívat do zrcadla a říct si: ´Tohle rychle skončí. Přijde to dřív, než si myslíš,´“ řekl bývalý bojovník a Fergusonův soupeř Thomson v podcastu Weighing In. „A pokud ne, pokud to neskončí opravdu rychle, je tu celá řada dalších věcí. Všimneš si toho během několika let, kdy budeš v důchodu. A to říkám přímo Tonymu, že si všimne věcí ve svém mozku. Všimne si věcí ve způsobu, jakým mluví s lidmi. Všimne si toho ve způsobu, jakým mluví se svou ženou, jak mluví se svými dětmi, jak se chová sám k sobě. Je potřeba, aby se smířil s realitou.

Ani to vlastně sám nedokážu pořádně vysvětlit. Musí pochopit, jak to zvládnout, protože jen on má na starosti svou mentalitu a řeč těla. Slova, která vypouští z úst, mohou ovlivnit  vztahy s každým. Já jsem takové rozhovory sám se sebou vedla často, protože jsou chvíle, kdy vám slova vycházejí z úst a vy si to neuvědomujete. Proto jsem za něj nervózní, když sleduji, jak si další prohra vybírá svou daň. Začínám být trochu emotivní, ale záleží mi na něm. Záleží mi na všech těchto bojovnících.“

Až do souboje s Gaethjem byl přitom Tony Ferguson obrovský postrach divize, který ničil jednoho soupeře za druhým, mezi kterými byl právě i Thomson. Pak se však bohužel všechno zlomilo. „Mluvím z vlastní zkušenosti, protože se mi to stalo právě s Tonym, ale když v takovém věku utrpíte v souboji s Gaethjem tolik zranění a inkasujete tolik ran, tak vás to prostě změní. Změní to vaše tělo. Změní to způsob, jakým přemýšlíte.

Stačí jeden zápas a všechno je jinak. V té době mu bylo kolem 36 let. Změnilo ho to. Já jsem po zápase s Tonym taky už nikdy nebyl stejný. Už nikdy jsem potom nebojoval stejně. Bojoval jsem konzervativněji, vždycky jsem byl o krok pozadu.

Po té Fergusonově prohře jsem byl asi 45 minut až hodinu v zákulisí a třásl se ve sprše. Sprcha byla vařící, ale moje tělo se třáslo. Nemohl jsem se ovládat. Strašně jsem se třásl. Ztratil jsem tolik krve, moje tělo bylo v šoku a ten večer mi trvalo dlouho, než jsem skutečně přiměl své tělo, aby se přestalo třást. Řekl bych, že mi trvalo asi dvě nebo tři hodiny, než se moje tělo přestalo třást. A to jsem měl na sobě tepláky, měl jsem na sobě svetry. Mimochodem, byli jsme v San Diegu, bylo krásné počasí. Prostě už nejste ten samý bojovník.“

Thomson z vlastní zkušenosti skvěle popisuje to, co se nejspíš stalo Tonymu a co už se jen tak nezmění. Samozřejmě není žádná ostuda prohrát s Gaethjem, Oliveirou nebo Dariushem. Pokud vás však ukončí Diaz nebo Green, kteří nepatří ke špičce a svým způsobem už jsou sami za zenitem, tak už je to jasné znamení, že je něco špatně. Navíc nejde jen o výsledky, ale o to, jak Tony během zápasů působí. V podstatě už je to jen hodně odolný boxovací pytel, který se zarputile snaží pokračovat, protože hlava chce, ale tělo už nezvládá.