Revizor nabídl hodně obsáhlé vyjádření o své práci i vyhroceném konfliktu se Žralokem

Nedávno jsme vás informovali o konfliktu, jehož účastníkem byl i Patrik Žralok, kterého na turnaji Clash of the Stars 6 čeká souboj s kulturistou Blahovským, který trénuje s Karlosem Vémolou. Žralok na svém IG story ukazoval, jak plive na revizora, který prý napadl stařenku. Jak však celou situaci pro MMA Shorties popisuje sám revizor?

 

Terminátor narazil? Kdo si prý s Karlosem Vémolou „vytřel zadek“?

„Začnu obecně o práci revizorů.

Revizor, neboli správněji pověřená osoba dopravce, vykonává svoji činnost na základě zákona o silniční dopravě číslo 111/1994 Sb. V principu vůči cestujícím pravomoci revizora se neliší od pravomocí řidiče linkového autobusu, nebo průvodčího ve vlaku. I od nich může dostat cestující pokutu, být vyloučen z přepravy apod. Revizor však obecně má více času se věnovat důkladnějšímu sledování plnění tarifu a přepravních podmínek na lince, které jsou vesměs uveřejněny na webu dopravce a v redukované podobě ve vozidlech. Dále sleduje kvalitu provozu, čistotu vozidel a práci řidičů anebo kontroluje výlep jízdních řádů na zastávkách.

 

Vlastní revizory zaměstnané na plný úvazek mívají jen velké městské dopravní podniky a České dráhy. Ostatní dopravci si buď najímají služby externích revizorských firem, případně kontroly namátkově vykonávají v rámci svých ostatních povinností například zaměstnanci ředitelství podniku nebo externisté. V každém případě jsou jejich pravomoci vůči cestujícím vždy stejné a upravuje je výše zmíněný zákon o silniční dopravě a smluvní přepravní podmínky. Lze se ještě setkat s revizory objednanými Ministerstvem dopravy anebo krajského koordinátora dopravy.

S tím souvisí další věc. Už dávno neplatí univerzální pravidlo, že malé děti zadarmo, velké za polovic, dospělí za plnou cenu a důchodci opět se slevou. Některé slevy jsou celostátní, jiné platí pouze v určitém městě či kraji, u jedné konkrétní dopravní firmy a nebo na jedné konkrétní lince. O mnohých slevách rozhodují politici ve vedení města či kraje, kteří sem tam změní pravidla podle toho, jestli je politicky žádoucí víc šetřit a nebo víc utrácet. Policie tato pravidla pro slevy obvykle sama nezná a v případě nejasností si je nechává od revizora vysvětlit, takže těžko bude sama někoho poučovat o tom, jaká jsou práva a povinnosti cestujícího. A zápasníci o tom obvykle vědí ještě míň, pokud sami nepracují někde jako revizoři. Rady od někoho takového prosím rozhodně neberte vážně, ať vás to nepřivede do problémů.

 

Níže zmíněná událost se stala na příměstské lince 55 Plzeň – Vejprnice – Tlučná, kterou na základě objednávky obcí provozuje soukromý dopravce. Do autobusu je v pracovní dny přes den možno nastoupit všemi dveřmi, každý cestující je tedy sám odpovědný za to, že má platnou jízdenku a platný průkaz na případnou slevu. Přepravní kontroly zde namátkově vykonávají aktuálně čtyři revizoři, převážně externisti. Dva mají středoškolské vzdělání s maturitou, dva vysokoškolské, všichni mají praxi v oblasti veřejné dopravy zhruba 15 – 20 let, a to i na poměrně významných manažerských postech, dá se tedy říct, že mají i potřebnou kvalifikaci. Všichni máme děti a seniory v rodině. Nikdy nikdo z nás nebyl trestně stíhán ani odsouzen.

 

Vše je tedy v rozporu s názory z diskuzí pod články, podle kterých práci revizora vykonávají jen osoby asociální, které si tím něco kompenzují. Čtenáře asi zklamu informací, že nikdo z nás čtyř není fanoušek bojových sportů, ani nemáme žádnou speciální průpravu na možné fyzické střety s agresivními cestujícími (což nemusí platit u ostatních revizorů v jiných firmách).  Fyzickým střetům s cestujícími se obecně snažíme co nejvíce vyhnout. Ohledně našeho finančního ohodnocení lze napsat, že jsme placeni podle počtu odpracovaných hodin, podíl na zisku z pokut žádný nemáme. Pokuty jsou příjmem příslušného dopravce, proto je nutno každou udělenou pokutu vždy zaevidovat na číslovaném formuláři. Pro udělení pokuty vůbec nehraje roli, zda cestující tento formulář podepsal a zda převzal jeho kopii.

 

A nyní již k podstatě vlastní události. Důvody pokut udělených na naší lince do Tlučné lze rozdělit na dvě hlavní kategorie. Cestující zcela bez jízdenky – a cestující bez průkazu opravňujícího k jízdě zdarma a nebo nákupu některé zlevněné jízdenky (převážně studentské). Proč se tak děje? Dílem důsledek lajdáctví, dílem vědomý úmysl podvádět. Rozlišit mezi těmito dvěma případy je obvykle nemožné.

Na lince 55 mají aktuálně senioři starší 65 let možnost jezdit zdarma, ovšem za jasné podmínky, že během jízdy doloží nárok na přepravu zdarma předložením občanského průkazu nebo jiného úředně vydaného průkazu s fotografií a datem narození. Pokud tak neučiní, jsou považování za klasického černého pasažéra. Tento princip platí celá desetiletí po celé Evropě.

 

Mnozí senioři tohle sabotují, argumentují tím, že je přece na nich vidět, že jsou důchodci a že jsou staří. Ano. Jenže každý člověk, nejen důchodce, vypadá jinak „zachovale“. Potkal jsem šedesátníky, kteří vypadali na osmdesát, osmdesátníky, kteří vypadali na šedesát. Moje babička ještě ve věku „hodně přes sedmdesát“ nosila dlouhé tmavé vlasy a přiléhavé sukně nad kolena, za důchodkyni by jí považoval málokdo. Kdysi pro mě policie prověřovala totožnost totální lidské trosky, která vypadala na 50 – 60 let. Troska byla o měsíc starší, než já, mně bylo tehdy sotva 35, jenže já na rozdíl od trosky nepiji alkohol a neberu drogy. Jednou jsem také dal pokutu ženě, která se vydávala za důchodkyni a až přivolaná policie zjistila, že dotyčné je teprve 47 let. Zkuste pak za těchhle podmínek někomu věřit.

 

A to raději nezmiňuju vousaté a prsaté děti, které tvrdí, že je jim teprve čtrnáct, občanku nemají a jedou za polovic. Mám jím věřit a nebo ne? Kdekdo radši zalže a bude doufat, že ho revizor nechá být. A i když mají mnozí důchodci tendenci hrát si na moralisty („To za našich mladých let nebylo!“), sami nejsou o nic lepší, pokud jde o lži a podvody. Rovněž tak neplatí obecná představa, že senioři jsou bezbranní a slušní. Verbálně až fyzicky agresivní dokáže být i navenek spořádaně vypadající babička jak od Boženy Němcové. Jediný, komu se dá věřit, jsou malé děti řekněme do deseti let.

 

A teď konkrétně k našemu případu:

Při kontrole v autobusu byla zjištěna starší žena, která neměla jízdenku a tvrdila mi, že je důchodce a je jí přes sedmdesát, takže platit nemusí. Občanský průkaz ani jiný doklad u sebe neměla. Chtěla jet jen jednu zastávku, ke škole, proto jsem zavolal policii a požádal jí, aby přijela na tuto zastávku ověřit totožnost oné ženy. Pokud by se zjistilo, že mluví pravdu, předpokládal jsem, že bych ji po poučení nechal jít. Zdrží nás to oba jen pár minut podle rychlosti příjezdu hlídky, ona si druhý den u kafíčka postěžuje kamarádkám, ty budou vědět, že do autobusu bez občanky nesmí, za chvíli to bude vědět celá vesnice – a to přesně potřebujeme. Ušetří nám to problémy do budoucna. Jak už jsem napsal, naše mzda je hodinová, nemáme tedy důvod dát pokutu každému „na potkání“. Za nás je naprosto vyhovující ten stav, kdy nastoupíme do autobusu, všichni nám ukáží platnou jízdenku/průkazku/občanku, oni mají splněno, my máme splněno a nemusíme nic řešit.

 

O přivolání policie ke ztotožnění jsem cestující informoval, i přes můj pokyn počkat na zastávce se žena rozhodla, že odejde, protože si potřebuje nakoupit. Myslíte si, že nás Policie po příjezdu bude hledat po všech obchodech kolem? Ne. Ta nás bude hledat na zastávce a pokud tam nebudeme, odjede. Opět jsem tedy cestující informoval, že má na zastávce se mnou počkat na policii, což však ignorovala. Nezbylo tedy jinak než použít své zákonné pravomoci ji adekvátně fyzicky omezit, což jsem se pokusil způsobem tím, že jsem se jí postavil do cesty. Jsem mladší, pohyblivější, nic víc nebylo třeba. Žena však začala zvyšovat hlas, přešla na tykání, snažila se mě odstrčit. Nic, s čím bych si nedokázal poradit sám. Z následné drobné fyzické rozepře se mohlo člověku nezúčastněnému možná zdát, že jsem paní bezdůvodně napadl, nicméně realita taková nebyla v žádném případě.

 

V tu chvíli se do věci vložil neznámý muž velmi statné postavy, později identifikovaný jako tzv. Žralok, a to velmi nešťastným, vulgárním a kontraproduktivním způsobem. Krátce na to začal dění i natáčet, tj. předchozí dění není na něm vidět. Video jste asi všichni viděli, názor o úrovni člověka, který jej natáčel si uděláte sami.

Přivolaná policie všechny přítomné legitimovala, Žraloka poté vykázala z místa, protože nedokázal pochopit, kdy by měl mluvit a kdy by bylo lepší mlčet, stále se pletl do věcí, které se ho netýkaly a do kterých mu nic nebylo, a to velmi konfliktním způsobem. Policie opravdu nepotřebuje radit, jak má vést vyšetřování, i když je to rada od člověka, který nějaký čas strávil za mřížemi, a pro místní policisty rozhodně není neznámý.

 

Protože cestující prokazatelně nesplnila podmínky pro jízdu zdarma, navíc neuposlechla pokynů pověřené osoby (revizora), byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole, na základě kterého byla oné paní udělena pokuta ve výši 1000 Kč při platbě dodatečně, 500 Kč při platbě na místě. Přesně podle předpisů. Pokud by s ním cestující nesouhlasila, stále byla možnost požádat mé nadřízené o pardon, to jsem jí ostatně i doporučil. Dění však opět narušil stále ještě přítomný Žralok, který se nabídl, že pokutu zaplatí, což učinil po svém velmi svérázným způsobem.

Policejní hlídka původně měla v úmyslu zůstat se mnou na místě do doby, než Žralok odejde, aby zajistila moji bezpečnost, ten se však stále zdržoval poblíž a k odchodu se neměl. (Proč asi?) Protože mi nejbližší autobus jel až za půl hodiny, domluvil jsem se s hlídkou, že mě odveze ze Žralokova dosahu a vysadí mě na nejbližší zastávce, aby z jeho strany nedošlo k další verbální či fyzické agresi. Finta vyšla, Žralok si myslel, že jsem byl zadržen a odvezen na služebnu, natočil o tom video a místo činu opustil.

 

K jeho zadržení v daném okamžiku policie neshledala důvod, jeho osobní údaje zná patrně nazpaměť, takže si ho může zavolat k výslechu kdykoliv později. Důvod k zadržení nebyl shledán ani u mě. Jak jsem již dříve napsal, odvezli mě „jakože na služebnu“, ve skutečnosti pouze na sousední zastávku.

Závěrem pár doporučení a rad:

Pokud si zapomenete nějaký průkaz a přijde revizor, základní komunikační chybou je se s ním hádat, urážet jej, neuposlechnout jeho pokyny anebo se jej snažit naopak ignorovat. Slušným chováním a omluvou se snad nikdy nic nezkazilo.

I na práci revizora si lze stěžovat anebo rozporovat udělenou pokutu. Kontaktujte v tomto případě neprodleně jeho nadřízené z dopravní firmy, která provoz linky zajišťuje.

 

Pokud jste svědky rozepře mezi revizorem a cestujícím, která je zjevně vyhrocená, máte vždy možnost požádat policii o pomoc a zároveň pořídit zvukový či kamerový záznam. Policie jej určitě ocení, stejně jako vaši svědeckou výpověď, poškozená strana ve sporu také. Záznam však v žádném případě nemáte právo bez svolení obou osob dále šířit nebo zveřejňovat! V žádném případě do sporu nezasahujte způsobem, jaký předvedl Žralok, protože nadělal více škody než užitku, i když se ve svém videu svévolně pasoval na ochránce slabých a utlačovaných. Kvůli jeho chování a následnému zveřejnění záznamu bez svolení účastníků samozřejmě podnikáme příslušné právní kroky.

Vnímáme, že naše profese bude částí veřejnosti vždy vnímána kontroverzně. Zde můžeme volně parafrázovat větu, která zazněla v jedné ze známých francouzských komedií: „Revizor představuje pořádek. A pořádek, ten není nikdy populární!“ Přesto jsme se pokusili celou profesi čtenářům více přiblížit, aby znali pohled na tuto problematiku i z druhé strany.

Zároveň děkuji jménem svým i jménem mých kolegů za to, že jsme zde dostali prostor vyjádřit,“ popsal revizor pro MMA Shorties. 

Úvodní foto via Patrik Žralok IG / Google