Organizace Clash of the Stars je novým fenoménem domácí scény, který stále nabírá na síle. Svědčí o tom například tempo, kterým mizí lístky na jednotlivé akce, které je doslova raketové. Však na červnový turnaj Clash of the Stars 8 se vstupenky prodaly během pár hodin poté, co byl jejich prodej oznámen. Není tedy pochyb o tom, že Clash i nadále poroste. V čem tkví tajemství úspěchu bizarního projektu?
Tak tohle je sakra pekelná smůla! Mach Muradov přišel o zápas za 11 sekund
„Je to zábava pro novou, nastupující generaci. Pro Clash je specifická kombinace bizáru, emocí a mistrně vyprávěných příběhů. Lidi zkrátka přitahují netradiční příběhy,“ osvětlil bookmaker a sportovní expert společnosti Fortuna Roman Kovařík pro iSport.cz. „V Clash jsme viděli velký potenciál. Sledujeme navíc vývoj od první akce. Organizace neustále roste a strop je někde v nedohlednu.“
„Na mě to působí, jako kdyby se potkávala gladiátorská show s reality TV a dalšími žánry, u nichž víte, že se pohybujete na hranici reality, fikce a celebritního světa. Jedná se zkrátka o druh hlučné, davové zábavy, která hraje roli ve společnost už od starověku,“ přidal se i docent Jakub Macek, sociolog z Masarykovy Univerzity.
„Clash je jednoduše atraktivní, protože propojuje aktéry z různých kontextů, kteří by se v běžných sportovních utkáních potkat nemohli. Prvky, jakými jsou výrazné váhové nebo výškové rozdíly, se objevují i ve wrestlingu. V kleci se pak odehrávají věci, které jsou v uvozovkách šokující, protože jsou velmi předpokládatelné a celá ta sranda je pak ve zdánlivě nemyslitelném konfliktu.“
„…Vtip je v tom, že se mantinely překračují záměrně a celá show okolo to k tomu vede. Je to velmi dobře a účelně vymyšlený dramaturgický rámec,“ hodnotí a přidává další srovnání s populární show v USA. „Nakonec se to vůbec neliší od toho, s čím pracuje americký wrestling. Clash je pak jeho posunutá forma, která si hraje se zažitým pravidly z jiných sportů.“
Le Sy má vzkaz pro všechny, kteří kritizují Clash
„Poukazovat jen na to, co je špatně, je vlastnost lidí, kteří to dělají. Je tam totiž spousta pozitivních příběhů a spousta hezkých příkladů. Například Mína, která porazila Ladušku. Extrémně jí přejela, opravdu agrese, přesnost a tvrdost. Byla jako malý buldok.
Chci však říct to, že Mína si poslední roky procházela těžkým obdobím. Je to mladá slečna, která raketově vyletěla jako dítě, kdy se stala známou. Mladý člověk si to často špatně přebere a špatně se s tím vyrovná. Ona začala mít psychické problémy a úzkosti a obecně na tom nebyla dobře. Když vznikla myšlenka zápasu, tak šla za svou terapeutkou, které se ptala, co si o tom myslí. Ta jí řekla, že 100 %, že sport člověku srovná život a hlavu. Šla tedy do toho a přesně to se stalo.
Začala mít režim. Místo toho, aby se doma nudila a utápěla se v depresích začala sportovat. Večer přišla domů unavená a šla spát. Začala mít hlad, takže začala jíst. To pak na tom člověku vidíš, jak září. Doslova září oproti tomu, jak vypadala předtím. Vyhrála zápas, užívá si to a dokonce říkala, že to byl nejšťastnější den jejího života.
Na to však ti lidé už nepoukáží. Nevšímají si toho. Spoustu lidí zajímá jen to, do čeho si mohou rýpnout a na co mohou poukázat. Tak ať si oni sami u zrcadla řeknou, jestli jsou tak následováníhodní,“ reagoval Tomáš Le Sy pro CNN Prima NEWS na kritiku.