Bylo jasné, že s ohledem na okolnosti má Alexander Volkanovski jen malou šanci vyhrát odvetu s Makhachevem, ale jestli někdo mohl šokovat svět, tak právě srdnatý Australan. Očekával se tedy relativně vyrovnaný souboj, který jsme zpočátku také dostali. Volkanovski navíc působil jako silnější bojovník, ale pak přišel kop na hlavu, který znamenal rychlý konec. Makhachev se tak stal prvním UFC bojovníkem, který Volka ukončil. Alexander měl po souboji hodně co dělat, aby udržel slzy, když mluvil o prohře a svém psychickém rozpoložení.
Dana White reaguje na zvláštní rozhodnutí doktora a vysvětluje, co se vlastně stalo
„Takhle to prostě chodí,“ reagoval Volkanovski na po-turnajové tiskové konferenci. „Trefil mě a bylo hotovo. Musím se na to podívat znovu, ale prostě mě trefil. Do té doby jsem se cítil dobře. Před zápasem jsem mluvil o tom, že budu muset hned od začátku zabrat, že budu muset tlačit, o což jsem se snažil, ale nemohl jsem se do toho dostat. Byl jsem trochu váhavý, což jsem sám od sebe nečekal. Říkal jsem si, že to rozjedu a pak přišel ten kop a byl konec. Co se dá dělat.
Nebudu se tady nijak vymlouvat. Jsem bojovník, který čerpá hodně sebevědomí z přípravy, která teď nebyla ideální, což na mě asi dolehlo. Proto jsem asi tak váhal. Bylo to však moje rozhodnutí. Můžeme se teď bavit o tom, že jsem se měl rozhodnout jinak.
Islam asi není borec, na kterého jdete na poslední chvíli. Já jsem však ten zápas potřeboval. Jasně, lidé budou mluvit o tom, že mi jde o peníze, ale věřte mi, že je v tom mnohem víc. Já ten zápas potřeboval.
Nikdy jsem nevěřil, že bych měl takový problém, ale z nějakého důvodu jsem nutně potřeboval zápas. Nebyl jsem sám sebou a pak přišla tahle nabídka a já po ní skočil. Ano, neměl jsem tolik natrénováno, ale věřil jsem, že to zvládnu. Chtěl jsem ten zápas, protože jsem na tom nebyl úplně dobře.
Nechápejte mě špatně, mám skvělou rodinu a skvělý život, ale z nějakého důvodu jsem potřeboval do boje, protože mě doháněly deprese. Proto po UFC chci, abych měl pořád zápasy, protože pak se moc propadám do vlastní hlavy a není to dobré.
Těžko se to vysvětluje. Nečekal jsem, že bych se do téhle situace někdy dostal. I přesto, že mám skvělý život, tak jsem si ho vlastně úplně neužíval. Nevím, je to zvláštní. Možná to je tím, kolik se toho teď dělo kolem mě. Byl jsem na operaci a máme doma nové miminko, takže to na mě asi nějak dolehlo. Potřeboval jsem naskočit do přípravy a objevila se šance. Možná to bylo hloupé rozhodnutí.“
Volkanovski se rozhodně nemá za co stydět. S minimální přípravou šel na jednoho z nejlepších bojovníků současnosti. Nic to však nemění na tom, že je sám skvělý bojovník, který může ještě hodně dlouho vládnout pérové váze.
Makhachev a jeho reakce na výhru
„Upřímně, mám kolem sebe skvělý tým. Vždy na mě hodně tlačí a posouvají moje hranice. Nedají mi nic zadarmo. Proto jsem šampion. Jsem rád, že jsem mohl titul obhájit zrovna tady, protože Abu Dhabí beru jako svůj druhý domov. Děkuji moc všem fanouškům, kteří mě podporují,“ reagoval Makhachev na výhru nad Volkanovskim, kterého dokázal ukončit skvělým kopem, který prý tým trénoval a plánoval.
„Začali jsme schválně dole. Kopal jsem na nohy a něco jsem poslal i na tělo. Vše to byla příprava na ten kop na hlavu. Byl to jasný plán celý přípravný kemp. Dát mu do hlavy kopy do spodní poloviny těla a pak překvapit kopem na hlavu. Trénovali jsme to několik měsíců na Oliveiru, takže jsem to pak nechal i na Volkanovskiho. Alexander je pravý šampion. Je to borec. Věděl jsem, že mě čeká těžký zápas a že tady se mnou bude klidně pět kol, pokud mu to dovolím. Vím, že se nikdy nevzdá a za to mu děkuji.“
„Nikdy si nevybírám soupeře. Je to na Danovi. Je to jeho práce, jen prostě chci, aby mi někoho dal,“ reagoval pak Islam na dotaz, kdo bude další. S největší pravděpodobností to vypadá právě na Oliveiru, který se bohužel nepříjemně zranil na posledním tréninku před odletem do Abu Dhabí.
Ve hře je však samozřejmě i náhradník Gamrot, ale také stálice Gaethje nebo Poirier. Uvidíme tedy, jak to vedení vymyslí.