Bylo jasné, že s ohledem na okolnosti má Alexander Volkanovski jen malou šanci vyhrát odvetu s Makhachevem, ale jestli někdo mohl šokovat svět, tak právě srdnatý Australan. Očekával se tedy relativně vyrovnaný souboj, který jsme zpočátku také dostali. Volkanovski navíc působil jako silnější bojovník, ale pak přišel kop na hlavu, který znamenal rychlý konec. Makhachev se tak stal prvním UFC bojovníkem, který Volka ukončil. Alexander měl po souboji hodně co dělat, aby udržel slzy, když mluvil o prohře a svém psychickém rozpoložení. Nyní se však rozhodl, že fanoušky uklidní.
Organizace Clash of the Stars jde poprvé do přímého souboje s OKTAGONem
„To, co jsem viděli a slyšeli, byly to syrové emoce,“ řekl Volkanovski. „Ale chci, aby všichni věděli, že jsem v pořádku. Byl jsem po tvrdém KO a bylo mi líto, že jsem takhle poškodil svůj vlastní odkaz. To mě asi bolelo nejvíce.
I když jsem v pořádku, tak jsem tak nějak rád, že jste viděli podobné syrové emoce. I my bojovníci řešíme psychické stránky věci. Myslím, že je to dobré pro osvětu. Myslím, že tohle jsou rozhovory, které by lidé měli vést. Neměli bychom se bát mluvit o svých pocitech a slabostech.
Posledních několik měsíců jsem se s tím sám potýkal. Novorozeně, operace, to, že nejsem v gymu tak často, jak bych chtěl, a snaha být co nejlepším otcem. Tohle všechno může hodně ubrat na tréninku, zvlášť když se vracíte po zranění. Nebyl jsem v gymu tak často, jak bych měl, kvůli čemuž to bylo všechno těžší.
Dvě věci, které jsou pro mě nejdůležitější – rodina a kariéra. Skrze kariéru se starám o svou rodinu. Jsem v nejlepších letech a někdy cítím tlak, protože vím, že ze sebe musím v nejlepších letech dostat maximum, protože mé dny nebudou trvat věčně. Já a moje žena jsme skvělí, opět máme krásný rodinný život, máme se dobře, takže chci, aby to všichni věděli. Nechci, aby to působilo tak, že to tak není a nejsem šťastný. Je to o tom, že se snažím vypořádat s tím, že jsem výkonný sportovec a nejsem schopen naplnit tuto stránku věci, zejména v posledních několika měsících.
Teď se soustředím jen na svou kariéru, na své zápasy, protože jsem v nejlepších letech, takhle si teď vydělám všechny peníze, když zápasím. Proto tomu, co dělám, věnuji takovou pozornost a takové nasazení.
Ano, to se bude muset změnit, až ukončím kariéru. Budu muset všechnu tu energii, všechen ten cíl přesunout do jakéhokoli podnikání, abych se postaral o svou rodinu. Jsem si toho vědom.
Nyní však nepotřebuji pauzu. Chci se vrátit do kempu. Samozřejmě si musím promluvit s lékaři, abych se ujistil, že nemám otřes mozku, musím vyřešit stehy a podobně, ale chci se dostat do přípravného kempu.
Jak jsem řekl, jsem nejlepší verzí sebe sama v kleci i mimo ni, když mám jasný směr. Jasný směr je, že mám zápas, a myslím, že leden mi stále připadá skvělý. Ilia Topuria je samozřejmě velmi vzrušující zápas a já na něj mohu přesunout veškerou svou pozornost.“
Volkanovski je tedy v pořádku, jen se v poslední době nemohl tréninku věnovat tak moc, jak by chtěl, což se pak podepsalo na jeho formě a hlavně psychickém rozpoložení. Nyní však už vyhlíží únorový zápas s Topuriou, který slibuje skvělou podívanou.
Volkanovskiho po-zápasové vyjádření
„Takhle to prostě chodí,“ reagoval Volkanovski na po-turnajové tiskové konferenci. „Trefil mě a bylo hotovo. Musím se na to podívat znovu, ale prostě mě trefil. Do té doby jsem se cítil dobře. Před zápasem jsem mluvil o tom, že budu muset hned od začátku zabrat, že budu muset tlačit, o což jsem se snažil, ale nemohl jsem se do toho dostat. Byl jsem trochu váhavý, což jsem sám od sebe nečekal. Říkal jsem si, že to rozjedu a pak přišel ten kop a byl konec. Co se dá dělat.
Nebudu se tady nijak vymlouvat. Jsem bojovník, který čerpá hodně sebevědomí z přípravy, která teď nebyla ideální, což na mě asi dolehlo. Proto jsem asi tak váhal. Bylo to však moje rozhodnutí. Můžeme se teď bavit o tom, že jsem se měl rozhodnout jinak.
Islam asi není borec, na kterého jdete na poslední chvíli. Já jsem však ten zápas potřeboval. Jasně, lidé budou mluvit o tom, že mi jde o peníze, ale věřte mi, že je v tom mnohem víc. Já ten zápas potřeboval.
Nikdy jsem nevěřil, že bych měl takový problém, ale z nějakého důvodu jsem nutně potřeboval zápas. Nebyl jsem sám sebou a pak přišla tahle nabídka a já po ní skočil. Ano, neměl jsem tolik natrénováno, ale věřil jsem, že to zvládnu. Chtěl jsem ten zápas, protože jsem na tom nebyl úplně dobře.
Nechápejte mě špatně, mám skvělou rodinu a skvělý život, ale z nějakého důvodu jsem potřeboval do boje, protože mě doháněly deprese. Proto po UFC chci, abych měl pořád zápasy, protože pak se moc propadám do vlastní hlavy a není to dobré.
Těžko se to vysvětluje. Nečekal jsem, že bych se do téhle situace někdy dostal. I přesto, že mám skvělý život, tak jsem si ho vlastně úplně neužíval. Nevím, je to zvláštní. Možná to je tím, kolik se toho teď dělo kolem mě. Byl jsem na operaci a máme doma nové miminko, takže to na mě asi nějak dolehlo. Potřeboval jsem naskočit do přípravy a objevila se šance. Možná to bylo hloupé rozhodnutí.“
Volkanovski se rozhodně nemá za co stydět. S minimální přípravou šel na jednoho z nejlepších bojovníků současnosti. Nic to však nemění na tom, že je sám skvělý bojovník, který může ještě hodně dlouho vládnout pérové váze.