Tisková zpráva IAF: Na páteční kladenský galavečer IAF 11: Noc Válečníků se bude ještě dlouho vzpomínat. Patnáct fantastických zápasů, jeden lepší než druhý. Přesto se jedna ještě více vymykala – tři a půl minuty války mezi Samuelem Bílým a Martinem Lukáčem, který se odehrál podle pravidel pravidel IAF Striking.
Velký návrat je tu! Máme oficiální oznámení zápasu Conora McGregora?
Před týdnem na tiskové konferenci oba slibovali nezapomenutelný zápas. A nelhali… Uběhla půlminuta a Bílý se na dlouhou ruku trefil skvěle na břicho. „Ano, zasáhl mě přesně do nádechu a rázem mi sebral všechen kyslík,“ okomentoval první počítání zápasu 23letý Lukáč. Uběhlo dalších 20 vteřin a počítání se opakovalo. Lukáč se zvedl, zakroutil hlavou, Bílý se vrhl do útoku, chtěl soupeře dodělat.
Jenže v čase 1:15 byl najednou na zadku on sám. „Cítil jsem krev, myslel jsem, že po tom druhém spodku už nevstane, tak jsem do toho zbytečně vletěl, naběhl jsem si na úder, který jsem ani neviděl, a už jsem byl na prdeli,“ pousměje se s odstupem pár hodin o dva roky mladší Bílý. V danou chvíli mu ale do smíchu nebylo.
Za dalších 20 vteřin byl opět na zemi. Necelé dvě minuty souboje dle pravidel IAF Striking a čtyři počítání. „Něco takového jsem ještě nezažil, ani neviděl. Čtyři počítání v jednom kole? Neskutečné. Každopádně ty ode mne nebyly náhodné, pořád jsem soupeře vnímal, sledoval, mám boj na krátkou vzdálenost rád. Soupeř zaslouží maximální respekt, protože mě překvapil, kolik toho dokázal ustát,“ pochválil protivníka Lukáč, který má doma titul mistra ČR v K-1.
„Já tohle jednou viděl na turnaji ONE Championship, Liam Harrison v šílené válce s Thajcem. Tohle byla naše kladenská pekelná verze. Navíc v aréně byla šílená atmosféra, vnímal jsem to, jak lidé fandí, opravdu exkluzivní zážitek,“ přidal Bílý.
Ten se ocitl v problémech do konce ještě jednou, zachránil jsem ale skočeným takedownem. V tu chvíli už ale Lukáč podvědomě tušil, že je zle. „Vím přesně, kdy se to stalo, na konci kola jsem ho trefil do hlavy a přivodil si dvě zlomeniny v ruce – jedna je v kloubu prostředníčku, druhá na hřbetu dlaně u dalšího z prstů,“ vysvětluje Lukáč, proč bylo pro něj těžké se odhodlat jít do kola číslo dvě.
Zkusil to, ale nastartovaný, leč z pauzy zklidněný Bílý si po dvaceti vteřinách došel pro další down a rozhodčí Jan Matoušek už zraněného Lukáče odmával. „Mrzí mě to, protože zápas jsem si jinak užil, atmosféra byla neskutečná. Věřím, že budu brzo zpátky a opět se uvidíme,“ vzkázal poražený už se sádrou na ruce.
A vítěz? „Doručili jsme lidem, co chtějí vidět – tvrdý boj. Co se týče dalších duelů na IAF, uvidíme, necháme to otevřené, ale určitě se tomu nebráním, IAF s Hakimem (Pavel „Hakim“ Majer) tady udělali super akci,“ začal trošku opatrněji téma své budoucnosti v organizaci vedené Petrem „Pínem“ Ondrušem.
Poté, ale přidal jasný vzkaz: „Co takhle dostat proti sobě toho Honzu Šťastného, který tady porazil mého kamaráda Filipa Roubíčka, kterému jsem byl v rohu? Teda, pokud se nebude bát pravidel IAF Striking a nebude se chtít jen válet po zemi?!“ Zvedne Šťastný hozenou rukavici?