Už tuto sobotu nás čeká turnaj UFC 295, kterému nakonec vévodí titulová bitva v rámci polo-těžké váhy Procházka vs Pereira. Jones se totiž zranil, takže původně hlavní před-zápas povýšil na hlavní tahák, což si podobný duel jistě zaslouží. Blíží se totiž ultimátní střet dvou elitních bojovníků, kteří doslova ničí jednoho soupeře za druhým. Pojďme si je tedy rozebrat.
Vždy připraven! Jiří Procházka málem omylem poslal k zemi rozšafného Bispinga
V této analýze budu spíše okrajově probírat přednosti obou bojovníků. Více pozornosti jsem ale věnoval méně evidentním aspektům boje, jako je wrestling a zem. Zároveň jsem se blíže podíval i na zlozvyky obou aktérů, kterých by mohl ten druhý využít.
Před několika dny vyšel článek, kde jsem analyzoval všechny UFC knockouty Procházky s Pereirou, celou startovku turnaje jsme zároveň komplexně rozebírali v poslední epizodě podcastu BREAKDOWN na našem HeroHero. Nyní už pojďme k věci.
1) Styl boje – Procházka
a) Přednosti
Nejpřesnějším výrazem pro něco takového je chaos.
Jiří při boji konstantně vylepšuje pozici, mění postoje a do toho je schopen zakomponovat tradiční, i neortodoxní techniky.
Soupeři mají často problém vnímat, která Procházkova ruka je v daný moment přední a která zadní, to samé s nohama. Změny postojů výborně fungují i ke změnám vzdáleností (ať už směrem dopředu, nebo dozadu).
Na prvním snímku „pravácký“ postoj a ruce tradičně u pasu. Na druhém opačný postoj, z nějž Procházka limituje soupeře chytáním přední ruky.
Většina váhy je na přední noze kvůli předklonu.
Díky rukám u pasu létají i ty nejtradičnější údery z těžko čitelných úhlů.
Pomocí jednoduchého kroku do druhého postoje změní během zlomku sekundy vzdálenost a hlavně zadní ruku z pravé na levou (a naopak).
Ústup pomocí dvou změn postoje. Na třetím snímku vzorná obrana před levým hákem.
Neustálé náznaky v kombinaci s předsazenou hlavou a rukama u pasu protivníky často naláká do nepromyšlených útoků, které Procházka potrestá kontrem.
Předsazením hlavy vyvolá Procházka iluzi kratší vzdálenosti a láká. Jakmile Reyes začíná útočit, hlavou trhne dozadu a kope teep.
Změna postoje a skočení switch kicku.
Příprava útoku: Procházka změní postoj a napřed trefí důrazný lowkick, který Volkana bolí. Oezdemir teď nechce inkasovat další a zvedá nohu na blok – jenže inkasuje highkick.
Tradiční naskočené koleno. Před každým z nich zvedne vysoko ruce a protivníci se instinktivně sníží.
b) Slabiny
Když mluvíme o Procházkově stylu, musíme jedním dechem zmínit i občasnou nekoncentrovanost.
A tlačení na pilu po trefených úderech. Tady od Oezdemira inkasuje levý hák.
Při maximálním soustředění je to něco úplně jiného.
Tlačení na pilu (v kombinaci s nepředstavitelným vyčerpáním ze dvou zápasů za jeden večer) bylo příčinou Procházkovy poslední prohry.
Předklonem dává váhu na přední nohu. Proto má o něco delší reakční dobu na calfkicky.
2) Styl boje – Alex Pereira
a) Přednosti
Byť oba bojovníci vycházejí z klasického thaiboxu, tolik podobností bychom u nich nenašli. Pereira zápasí narovnaný, je znatelně statičnější a striktně se drží jednoho postoje – ortodoxního s levou nohou vepředu.
Pereira a jeho narovnaný postoj.
Nejlepší strikeři si načítají reakce. Pereira v úvodech utkání ZÁMĚRNĚ kope všemožné techniky bez přípravy, díky čemuž přesně ví, jak bude reakce vypadat. Tenhle výrazný krok by se obvykle snažil zakrýt.
Okopávání v první minutě.
Blachowicz s tím počítal a hned první lowkick chytil.
Nyní pojďme mluvit o levém háku, který nás všechny tak děsí.
Pereira hák všemožně schovává, tady například za zadní direkt. Na třetím snímku celé jeho tělo míří na pravou stranu a dává do úderu opravdu veškerou váhu.
Po háku rád kope kolena na krátkou vzdálenost.
Zadní na tělo + levý hák. Mezi údery udělá takovou pauzu, aby se soupeř stihl odhodlat k vlastnímu útoku a nebyl tak dobře krytý.
Levý hák + levý highkick. Když se soupeři bojí háku a celou přípravu se mu snaží vyhýbat, často se zaklání a po něm už nic dalšího nečekají.
Stricklanda trefoval několik minut jabem na tělo, aby si pojistil reakci v podobě srážení. Až pak přišel ničivý hák.
Rád kope prostřižené naskočené koleno – Stejně jako Jiří zvedá vysoko ruce. Tak aspoň tahle podobnost.
b) Slabiny
Velkou slabinou Pereiry je tohle natahování rukou proti soupeřově ofenzivě.
Tím vzniká velká mezera v obraně.
Proti Adesanyovi to bylo nejpatrnější.
3) Wrestling
Byť jsou oba aktéři vyznavači boje v postoji, tentokrát bych se nedivil výměnám na zemi. Není překvapením, že Pereira na svoji první výhru submisí stále čeká. Procházka má naproti tomu na zemi 3 ukončení, dvě na tradiční rear-naked choke, jedno na triangle.
Pereira má zem striktně defenzivní. Dokáže v těch nejhorších pozicích vzdorovat klidně celé kolo a dbá na to, aby neinvestoval příliš energie do explozivních útěků. Díky tomu má na začátku dalšího kola energii na boj v postoji.
V klinči instinktivně chytá gilotinu, což je při bránění takedownu špatné rozhodnutí.
Pereira celý život bojuje ve sportech, kde je zvyklý klinčovat, takže ho v klinčích není radno podceňovat. Nicméně v momentě, kdy začal Blachowicz více kroužit, postrádal stabilitu na jedné noze.
Procházkův takedown z GCF, kde za hák schoval nástup do bodylocku, ihned změnil směr a zlomil soupeře v zádech.
Zmiňované předsazování rukou je špatný zlozvyk i na bránění takedownů.
Kvůli pozici rukou nestihne Pereira včas dosáhnout vnitřní kontroly – Chycení underhooků.
4) Zem
Myslím, že v tomto aspektu boje by měl Jiří dominovat. Má v MMA mnohem více zkušeností a celkově má jak na tréninzích, tak v zápase na zemi více odbojováno. Angažování zemařského esa, Jana Stacha právě před tímto utkáním asi taky nebude vyloženě náhoda. Stach bude po boku tradičního dua Karaivanov + Hovězák v sobotu v Procházkově rohu.
Na zemi bych rozhodně vyzdvihl Procházkovo přecházení guardu, jež pochopitelně není na úrovni černého pásu, avšak je prováděno s dobrým rozložením váhy a soupeři při něm nechává tak akorát prostoru na únik. Právě při přechodech nohou totiž našel zmíněné dvě rear-naked choky:
Procházka přechází napravo a Bogutzki se otáčí směrem od něj. Přichází sebrání obou háčků a kontrola zad.
Jiří chytá škrcení a propíná Bogutzkiho v bocích.
Velká podobnost: Jiří přechází guard směrem doprava, přejde až do side control.
Glover se otáčí od něj a odkrývá krk.
Rear-naked choku bez háčků už říkám jedině „Na Denisu“
Naproti tomu Pereira má striktně defenzivní styl. Sám zápas na zem (až na jedinou výjimku s Adesanyou) nepřesouvá a když je hozený, má jeden zásadní zlozvyk – Odkrývá záda.
Tento zlozvyk se projevuje, když se Pereira snaží zvednout. Dává ruku přes pomyslný střed (takzvaně center line) a tím hodně riskuje.
Blachowicz se na záda dostal docela hravě. Držel bodylock a Pereira se kvůli své netrpělivosti sám otočil.
Každopádně musíme brát v potaz, že přes zisk zad Blachowicz Pereiru neukončil a nakonec prohrál. Proto si myslím, že místo hnaní se za submisí by měl Procházka betonovat pozice a při ideální kontole rozjíždět ground and pound. Zkrátka z toho nedělat utkání v Jiu-Jitsu, ale MMA.
Na zemi dokázal trefovat i velezkušeného Teixeiru.
Když bojovníci na zemi inkasují, často více panikaří a dělají fatální chyby. Tady vidím jednoznačně cestu k VÍTĚZSTVÍ!
Startovka:
Jiří Procházka vs. Alex Pereira
Sergei Pavlovich vs. Tom Aspinall
Mackenzie Dern vs. Jéssica Andrade
Matt Frevola vs. Benoît Saint-Denis
Diego Lopes vs. Pat Sabatini
Steve Erceg vs. Alessandro Costa
Tabatha Ricci vs. Loopy Godinez
Mateusz Rębecki vs. Nurullo Aliev
Nazim Sadykhov vs. Viacheslav Borshchev
Jared Gordon vs. Mark Madsen
John Castañeda vs. Kang Kyung-ho
Joshua Van vs. Kevin Borjas
Dennis Buzukja vs. Jamall Emmers