Colby Covington je známý tím, že na začátku zápasu nasadí tempo a to je schopný držet až do samotného konce, s čímž málokdo dokáže držet krok. Colby tedy své soupeře většinou uštve a utopí v hlubokých vodách. V souboji s Edwardsem se mu však nic podobného nepodařilo. Navzdory tomu, že nepodal ten nejlepší výkon, však věřil, že vyhrál, ale kvůli tomu, že sympatizuje s Trumpem, mu to prý bodoví rozhodčí nedali. Nyní se navíc vytasil s dalším důvodem, proč prý prohrál. Tentokrát za to mohlo zranění.
Jarda Kotlár posílá vzkaz z vězení! Popisuje podmínky a vítá pomoc
„Měl jsem za to, že jsem udělal dost na to, abych vyhrál. Poslední tři kola byla pro mě. O tom pátém se nemusíme bavit a o čtvrtém taky ne. Měl jsem za to, že jsem ve třetím kole udělal dost na to, aby mi ho dali. Leon mi tam nic neudělal a já naopak dobře bránil. Opravdu jsem si při vyhlašování myslel, že jsem udělal dost na to, abych vyhrál.
Problém je však v tom, že mi to na body nikdy nedají. Rozhodčí mě nenávidí, protože tak otevřeně podporuji Trumpa. Všichni ho tady nenávidí, takže se nedivím, že mi to nedali. Je to tak, jak to je,“ rozpovídal se Covington po souboji.
Páté kolo šlo opravdu za Colbym, ale o zbytku se to tak rozhodně říct nedá. První tři dějství byla naopak ve prospěch Leona, který jasně diktoval tempo a postupně bodoval. Ano, Covington končil zápas v dominantní pozici, ale tím se zápasy nevyhrávají.
Covington přiznal zranění
„Zlomil jsem si nohu asi v prvních 30 vteřinách zápasu, o čemž lidé ještě nevědí – rentgenové snímky jsou však na cestě,“ řekl Covington. „Došlo k tomu v první minutě zápasu. Mám v telefonu fotku, přesně toho okamžiku, kdy jsem ho kopl a on blokoval.
V ten moment cítíte, jak vám noha otéká. Na konci prvního kola si říkáte, že to sakra bolí. Obvykle v pauze sedím na stoličce, ale tentokrát jsem si ani sednout nechtěl. Špatně jsem ho kopl a problém byl na světě.
Nebyl jsem pak schopen na tu nohu pořádně šlápnout, díky čemuž mě mohl dobře kopat. Jak jsem měl zlomenou levou nohu, tak jsem tak trochu přenášel veškerou váhu na tu pravou, která tak byla snadný cíl.
Šel jsem hodně přes bolest, ale řekl jsem si, že se nenechám kopat, takže jsem mu kopy kryl. Po čtvrtém kole už nekopal, protože jsem vychytal jeho načasování a čím dál více jsem blokoval, takže se bál, aby si nezlomil nohu.
Ke konci zápasu jsem si říkal, ať se prostě vyrovnám s bolestí, začnu zvedat pravou nohu a začnu kontrolovat některé z těch kopů. Po čtvrtém kole už kopat nezačal, protože cítil, že mu chytám časování kopů, a nechtěl si zlomit nohu o moje koleno.“ V závěru zápasu se mu podařilo vybojovat si místo v zápase.
Bylo to těžké, protože mi zranění omezilo pohyblivost. Nemohl jsem se potom pořádně hýbat. Byl jsem tak trochu zaseknutý na místě a snažil jsem se jen zajistit, abych zápas zvládl. Nikdy jsem se nevzdával.“