Jiří Procházka vysvětluje, proč srpnový termín bitvy s Hillem neklapne

Poté, co díky výhře nad Gloverem Teixeirou získal titul, se Jamahal Hill nechal slyšet, že jeho dalším soupeřem bude Jiří Procházka, na kterého si s ohledem na zranění ramene klidně počká. Zdá se však, že už mu pomalu dochází trpělivost, takže se začíná ohánět nejzazšími termíny. Dál než za srpen prý totiž čekat nebude, na což však má Jiří Procházka jasnou odpověď.

„Podělala jsem to!“ přiznala Paige VanZant svým haterům, kterým se odhalila

„Slyšel jsem, že bych mohl možná jít znovu do boje v srpnu v Bostonu. Doufejme, že to brzy stihneme dořešit a že dostaneme oficiální smlouvu,“ řekl Hill pro MMA Junkie. „Nechci čekat dál než za srpen. To je vše, co nyní vím. Nechci čekat přes celé léto na další zápas. Ať už to bude Jirka nebo kdokoli, kdo se přihlásí, jsem připraven bojovat a obhajovat.

Utkám se s kýmkoliv, pokud Jiří Procházka nebue připraven, ale právě on v tuto chvíli dává největší smysl. Ostatní se budou muset předvést, aby se prosadili a řekli si tak o titulovou šanci. Vezmu však kohokoliv.“

Zahraniční i domácí média tak začala spekulovat o turnaji UFC 292, ale na tom souboj Hill vs Procházka bohužel neuvidíme.

  

„Je to tak,“ souhlasil Jiří Procházka v rámci stého Breakdownu s názorem, že se Hill zmínkami o srpnu snaží vyvíjet tlak. „Už to řešíme s UFC, ale nemohu úplně říkat všechny informace. Srpen je za mě ještě brzy, protože a říkám to pořád, nechci tam přijít jen zdravý do klece a jít hned zápasit. Chci přijít do klece s tím, že jsem svůj dosavadní styl rozebral a učinil jsem krok a jsem sto být o krok dál ve svém bojovém stylu, kariéře, nastavení mysli, ve všem. Když nabíráš zkušenosti a vědomosti, tak je musíš napasovat do svého stylu, ale i lidí kolem sebe.

Každým dnem máme možnost dělat kroky k tomu, abychom byli lepší verzí sebe sama. To je ta cesta. Co jiného chce člověk dělat? Na jednu stranu je třeba uznat tu dokonalost přítomného okamžiku. Na druhou stranu je však důležitá cesta hledání nonstop zlepšování a dokonalosti, která je nekonečná, ale když se pak člověk ohlédne, tak tam je to zadostiučinění.

Chci tedy jít do zápasu se svou nejlepší možnou verzí, kterou teď mohu dosáhnout. Učiním tak a pás získám touto formou.

Ať si Hill tlačí… Ten člověk by měl být vděčný. Měl by být vděčný za to, že dostal šanci. Mohl jít a vybojovat si ten pás. Je to však na každém z nich. Nebudu to úplně soudit. Já jedu to svoje a nazdar.“